O kávě koluje mezi lidmi celá řada mýtů a polopravd nebo i pravd, kterým ale lidé moc nevěří. Pojďme se na některé z nich společně podívat.
„Tmavěji pražená káva má vyšší obsah kofeinu než ta upražená světleji“ – mýtus
Ve skutečnosti míra pražení nemá na obsah kofeinu vliv. Kofein je teplotně velmi stabilní látka a během procesu pražení tedy nemizí ani se žádnou reakcí jeho obsah nezvyšuje. Tento mýtus pramení ze změn chuti vlivem pražení. Tmavším pražením se dosahuje plnější chuti kávy a kdesi v historii vznikla domněnka, že to snad ukazuje i na obsah kofeinu. Kofein má sice lehce hořkou chuť, ale tu v kávě rozhodně nepoznáte. Hořkost, která se zvyšuje se stupněm pražení, je způsobena rozpadem kyseliny chlorogenové, která je obsažena v kávě (tato reakce má na svědomí až 70 % vnímané hořkosti).
„Nejlepší je čerstvě upražená káva“ – pravda (ALE!)
Právě upražená káva vlastně vůbec není dobrá. A může za to oxid uhličitý, který se z kávy uvolňuje. První dny po upražení je množství uvolněného oxidu nejvyšší a brání v podstatě možnosti správné přípravy a rozvinutí chuti a vůně. Káva proto musí v závislosti na svém druhu, na způsobu pražení nebo i v závislosti na tom, jakou přípravu kávy chceme použít, nějaký čas odpočívat. Tento proces se nazývá odplynění, teprve poté je možné si vychutnat úplnou chuť kávy.
Oxid uhličitý se z kávy uvolňuje i další dny, ale již v menší míře. Dal by se také označit jako ukazatel čerstvosti kávy, dokud se oxid uhličitý uvolňuje, tak brání žluknutí kávy nebo i částečně nasátí různých pachů. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se tomuto procesu budeme věnovat v některém z dalších článků.
Ale k odpovědi na naši otázku… nejlepší je čerstvě upražená káva, ALE až cca 10. – 20. den po upražení – po odplynění. V závislosti na stylu pražení a zamýšlené přípravě.
„Skladování v lednici prodlužuje životnost.“ – mýtus (ALE)
Uf, člověk by řekl, že toto už je překonaný způsob skladování. Ale občas se doslechneme, že tento názor na „udržení čerstvosti“ stále ve společnosti je... takže:
Ano, chladnější prostředí může mít vliv na udržení chuti a vůně, ale pak tu máme zásadní požadavek na skladování kávy a to je – sucho. Káva velmi snadno natahuje vlhkost, a tedy i různé pachy, které v lednici můžou být a kávu zcela znehodnotí. To sice může vyřešit dnes již běžně dostupná vzduchotěsná dóza, ale zhodnoťte si sami, jak často vaříte kávu, jak často do té lednice půjdete, dózu bude otevírat, zavírat, vracet do lednice. Na kávě bude kondenzovat vlhkost už jenom střídáním teplot a neustálým otevíráním dózy.
Chuť kávy teplota v lednici neovlivní, pro opravdové fajnšmekry by se mohla rozvinout diskuze o skladování v mrazáku po jednotlivých porcích, hrubosti mletí zmrazených zrn a způsobu přípravy…
Takže za nás – vhodné místo pro skladování: sucho, tma, stabilní teplota (vzduchotěsná, neprůhledná nádoba, při pokojové teplotě), pro větší detail ohledně skladování, mrkněte na náš starší článek #Skladování kávy.
„Mléko zlepšuje stravitelnost kávy“ - mýtus
Mléko je téma skoro na samostatnou studii, článek, ne-li knihu…. Dva nerozlučné tábory „s mlékem vs. bez mléka“. Politicky se vyhneme osobnímu hodnocení, zda mléko do kávy ano či ne, ale snad vyvrátíme mýtus ohledně stravitelnosti kávy s mlékem nebo bez mléka.
Lidé trpící na překyselení organismu (řekněme, ti, které často trápí pálení žáhy), mohou mít ve svém případě pravdu s tím, že mléko v kávě zlepšuje stravitelnost. Jde právě o to, že snižuje pálení žáhy. A to je ke zlepšení stravitelnosti tak nějak vše.
Na druhou stranu, lidský organismus v pubertě utlumuje produkci enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr (laktózu) a u určitého procenta lidí se tento enzym přestane produkovat úplně. Takže tu máme různé stupně nesnášenlivosti laktózy, alergie na kravskou bílkovinu a dalšího, které se mohou objevovat v průběhu života. A pro tyto lidi je problém s mlékem v kávě právě opačný. Tedy, že po kávě s mlékem jim nově není dobře. Často věří, že jim nedělá dobře káva, protože potíže se stravitelností mléka přichází postupně během let. Takovému člověku nemusí vadit jogurty, sýry, a další mléčné produkty, ale opravdu jenom to mléko nebo smetana, které si párkrát denně do té kávy přidá.
„Po kávě vystřízlivíte“ - mýtus
Káva má spoustu účinků, ale zázrak v podobě odbourání alkoholu z organismu mezi ně nepatří. Po kávě nevystřízlivíte. Kofein obsažený v kávě organismus povzbudí a člověk může nabýt pocitu, že je v pohodě a může si ještě něco dát nebo dokonce řídit. Tohoto povzbuzujícího účinku využívají různé míchané drinky s energetickými nápoji. Pokud na párty budete popíjet tento druh drinků, budete mít delší dobu pocit, že vám to nic nedělá, že toho vydržíte více, podnik udělá lepší tržbu… Ale je to pouze chemický klam těla. Kofein (u energy drinků i další látky) posouvá hranici, kdy začnete vnímat opilost. Nedokáže nijak reagovat s alkoholem a odbourat ho.
Všimněte si, že energy drinky mají upozornění, že se důrazně NEdoporučuje míchat s alkoholem. A výše jsme uvedli důvod. Člověk na sobě nepozná skutečnou míru opilosti a není moc v pohodě, když si opilý člověk myslí, že je v pohodě.
„Italská káva je z Itálie“ – mýtus (ani ne tak mýtus, jako blbost)
Italská káva není z Itálie a není ani z Evropy. V Evropě se žádná káva nepěstuje, takže odtud žádná nemůže být (nepočítáme-li jednu turisticky zaměřenou plantáž na Gran Canarii, která ovšem neprodukuje kávu komerčně). Pokud máme něco označeno jako „Italská káva“, pak jde buď o kávu praženou a balenou v Itálii nebo jde o kávu praženou na italský způsob, tzn. velmi tmavě pražená káva. Toto by mělo být jasně komunikováno od toho, kdo prodává, pokud to tak není, je na pováženou, zda chcete kupovat nebo se poohlédnout po jiné kávě od jiné pražírny.
„Káva není nápoj, ale jídlo (jinak řečeno káva dehydratuje nebo káva je diuretikum)“ – mýtus (ALE)
Věta, kterou slyšíme opravdu často, káva se nepočítá do tekutin, ale do jídla, není to pitný režim, káva odvodňuje atd. Káva ale je opravdu z 98 % voda a tedy není důvod nezapočítávat ji do denního příjmu tekutin. Diuretický účinek kávy je naprosto srovnatelný nejen s dalšími nápoji, ale i s vodou a navíc hydratační účinek kávy je také stejný jako u vody. ALE, jak to bývá, tak i zde je to o množství, bavíme se o maximálně sedmi šálcích kávy rozložených do celého dne. Pokud kávou nahradíte pitný režim a zkonzumujete nad 1 000 mg kofeinu, tak již na organismus působí jako diuretikum.
„Na kávě vzniká závislost.“ - MÝTUS
Na kávě nevzniká chemická závislost, tak jako na drogách (kokain, heroin, alkohol, nikotin, ...), tzn., že pokud vynecháte svoji obvyklou kávu, pak se žádné fyzické abstinenční příznaky neobjeví. Lidé si kávu spojují do svých různých rituálů, jako jsou – ranní káva, kafe a cigárko, káva po příchodu do kanceláře, káva po obědě, káva k dortíčku, a další a další… každý si jistě doplní to svoje. A ve vztahu k závislosti na kávě je to právě spojeno s těmito rituály. Je to psychologický vzorec chování, který když vynecháme, máme pocit, že nám něco chybí. Není to závislost na kávě v tom smyslu slova závislosti na drogách. Je to naše naučené chování, které takto může také působit, protože každý má nějaké svoje rituály a jejich vynechání nebo změna obnáší jisté psychické nepohodlí.
ALE, jsme opět u množství, kofein je stimulant a pokud pijeme kávy příliš, pak se již něco jako závislost objevit může. Poté, co se příjem kofeinu přeruší, se snižuje množství dopaminu v těle a člověk se cítí mizerně, jak psychicky, tak fyzicky. Ale jedná se o stav, který během dvou dnů po srovnání biochemických procesů v těle vymizí. Rozhodně se nebavíme o „drogovém absťáku“.
Někdy v budoucnu se k tématu jistě vrátíme.
Jaké mýty, pravdy, polopravdy o kávě znáte vy?
Napište nám je třeba na Facebooku nebo Instagramu.