Káva – tradiční nápoj nebo „výstřelek poslední doby“?
Káva, člověk by si řekl „tradiční nápoj“.
Ale tušíte, od kdy je káva známá? Od kdy je vůbec dostupná v Evropě?
A co srovnání s dalšími oblíbenými nápoji? Čaj? Čokoláda? Další nápoje, dovezené do Evropy kolonisty.
Nebo, jak si káva stojí ve srovnání s pivem či vínem?
Pojďme se alespoň krátce mrknout na časovou osu a zařadit si kávu mezi ostatní nápoje, u kterých Češi v dnešní době „hrají 1. ligu“.
MEDOVINA – pokud medovinu nepijete a nejste vyloženě příznivec, možná nebudete vědět, že medovina tu byla vždy… možná je starší i než lidstvo samo. Pili ji již sami bohové pod názvem „Ambrozie“ nebo „Nektar“.
Medovina byla známá již před 40 000 lety a to v Africe, kdy v období dešťů natekla voda do baobabů, kde žily včely a následně za pomocí divokých kvasinek takovýto med zkvasil. Doložitelná cílená výroba pochází ale až ze starověkého Sumeru.
V Čechách je medovina známá od 9. stol z dob Velké Moravy. Vzhledem k náročnosti výroby postupně medovina upadala nebo se zcela neprosadila. Pivo a víno prostě hrálo prim. Zejména 12.století znamenalo pro medovinu velký útlum, kdy se do Evropy rozšířila spousta alkoholických nápojů z arabského světa.
Dnes medovina zažívá boom a Česká republika patří mezi země s nejvyšší produkcí.
PIVO – co na to říct… pivo tu snad bylo také vždy, hlavně pro Čechy.
Za kolébku piva se považuje Mezopotámie a to již někdy 7 000 let př.n.l.
2000 let př.n.l. se dokonce v Chammurapiho zákoníku objevují první zmínky o veřejných provozovnách, kde lze zakoupit pivo – první hospody svého druhu.
V Egyptě se o pivu začínají objevovat zmínky okolo roku 3 000 př.n.l. Pivo se fasovalo i jako část mzdy a byl určen denní příděl dle sociálního statusu.
Okolo začátku našeho letopočtu se objevuje pivo ve středomoří, ale vzhledem k oblíbenosti vína nikdy nedosáhlo takového věhlasu, ale odtud se velice rychle šíří dál po Evropě. A ve středověku je to již naprosto běžný nápoj. Ačkoli církev uvažovala o zákazu piva, nakonec jsou to paradoxně právě kláštery, kde se vaření piva velmi úspěšně věnují a zdokonalují procesy.
Dle archeologických nálezů na našem území vařili pivo již Keltové, tzv. nápoj bohů, ale zde nevíme, kdy a odkud se k pivu dostali. První zmínka o pivu pochází z roku 993 – zahájení vaření piva v Břevnovském klášteře.
VÍNO – archeologicky doložitelné důkazy o víně pochází již z doby před 30 000 lety ze španělských jeskyní, ale jedná se pouze o doložení pití alkoholických nápojů na bázi vína, bez jasného doložení výroby.
Záměrné pěstování vinné révy a zpracování hroznů na nápoj je doloženo až v jihovýchodní Arménii z doby 4 000 př.n.l. Vinařství bylo umístěno v jeskyni, kde se zřítil strop, a tak umožnil zachování pozůstatků do dnešní doby. Jednalo se o zařízení schopné produkce až několik tisíc litrů, tzn. již značně rozvinutá technologie, která se musela vyvíjet ne-li tisíce let.
U nás jsou první zmínky o víně z doby 9. století, kdy kníže Svatopluk poslal českému knížeti sud vína darem. Od 11. století již tradičně ve vinařství „podniká“ církev skrze kláštery.
ČOKOLÁDA – nedejme na první dojem, nemluvíme o žádné tabulce čokolády, ale o nápoji, který byl sice ve Střední Americe znám již asi 1 000 let př.n.l., ale pro Evropu ho „získal“ až španělský objevitel Hernána Cortése, který jej získal od Montezumy a přivezl do Španělska se vším, co bylo pro výrobu nápoje potřeba.
Evropa tak poznala čokoládu r. 1528. Španělsko se stalo kolébkou čokolády tak, jak ji známe dnes. Vznikaly zde první čokoládovny a velmi rychle se popíjení čokolády stalo módní záležitostí, ovšem dostupnou pouze pro opravdovou smetánku.
První zmínka o čokoládě u nás je z roku 1770, kdy byla otevřena první čokoládovna u nás, a to v Celetné ulici v Praze.
ČAJ – nápoj, dle legend známý již asi 3 000 př.n.l. Ale první doložená písemná zmínka je až z roku 350 n.l., jak jinak než v Číně. První doložená písemná zmínka o čaji mimo Čínu se datuje k roku 851 n.l.
Do Evropy se čaj dostal s Holanďany roku 1610 a až v roce 1885 začala dovážet a balit čaj první česká firma.
Předtím byl čaj v Čechách také k dostání jako luxusní zboží, ale nejsou o tom zcela důvěryhodné zdroje. Pravděpodobně se na konci 18. století čaj prodával v Praze v domě U Zlatého okouna.
Zdá se, že u nás se na čaj zas tak moc nespěchalo, lidé si jej vesměs mohli koupit, nechat dovézt, ale na první čajovnu si museli počkat, a to až do roku 1908. Za to dnes je Česká republika stát prakticky s nejvyšší koncentrací čajoven.
KÁVA – závěrem se dostáváme k tomu, proč jsme zde my, kávomilové.
Kávovník a jeho účinky byly sice známé v Etiopii od pradávna, ale nejednalo se o kávu, ale spíš o kaši z mletých zrn. Z Etiopie se kávovníky dostaly do Jemenu a teprve zde, a to až ve 13. století došlo na pražení zrn a přípravu kávy, nápoje, který v obdobné formě známe i dnes.
Káva se velice rychle rozšířila v arabském světě a docela dlouho si Arabové drželi na kávu monopol, dokonce nebylo možné vyvézt surová zrna, ale pouze ta upražená.
Ovšem v 17. století nakonec káva dorazila i do Evropy, roku 1615 ji dovezli benátští kupci.
A Holanďané velice rychle rozpoznali její potenciál a zasadili se o rozšíření kávovníků a jejich pěstování prakticky po celém světě, kde to podnebí umožňuje.
První kavárna v Čechách byla otevřena v Brně roku 1702, Pražané si na svoji kavárnu museli počkat dalších 10 let.
Káva, člověk by si řekl „tradiční nápoj“.
V měřítku délky lidského života rozhodně ano.
V měřítku toho, jak dlouho jsou známé další nápoje, které nám nabízí ať povzbuzení nebo třeba jen požitek, můžeme říct, že si s kávou opravdu užíváme „výstřelku poslední doby“.
Vždyť medovinu pili již Bohové, pivo a víno pamatují v podstatě pravěk, čokoláda a čaj příchod našeho letopočtu. To káva je mezi nimi dočista nápoj - nováček.
Můžete mrknout na naši nabídku a sami zjistit, jaké chutě a možnosti přípravy káva nabízí dnes.